Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 9. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky. Denní teploty 13 až 17°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Přehrát/Zastavit Další

Stav řeky Orlice

 

Obec Lípa nad Orlicí má schválené Nařízení obce č. 1/2014, kterým se vydává tržní řád

toto nařízení obsahuje zákaz podomního a pochůzkového prodeje

Nařízení obce č. 1/2014

 

Projekt: Technologické centrum ORP Kostelec nad Orlicí a eGovernmentové služby ve správním území ORP

ke stažení zde

 

Zelená obec

 

 

Projekt modernizace odbavovacího systému integrovaného rozvoje dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje

ČIPOVÁ  KARTA  IREDO

leták s info ke stažení zde

podmínky pro vydání čipové karty IREDO

žádost o čipovou kartu IREDO

Obsah

Historie obce

Doby minulé nebyly moc klidné ani neoplývaly hojností a přepychem. Nebyla nouze o přírodní katastrofy, epidemie nemocí, jako byl mor a cholera. Úryvky z historie naší obce se dochovaly díky rodákovi K.V.Lingerovi, autoru Kroniky, která je uložena v Okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou. Řádky, které nyní budete číst, z Kroniky převzala paní Alena Kapuciánová a text byl v doslovném znění zveřejněn v několika vydáních Lipských ozvěn. Pro tyto stránky byl zkrácen a upraven.


panorama

Novodobá kronika byla vedena od roku 1957 panem Rudolfem Provazníkem z Dlouhé Louky. Zde, níže pod událostmi z dob dávno minulých se můžete v krátkých úryvcích z jednotlivých let dočíst, jak se v Lípě žilo před půl stoletím. Z kroniky vybrala a upravila Zuzana Feitkenhauerová.
 

kronika04Původ vesnice Lípa je pradávný, v době před 1000 lety stával na hořejším konci vladycký dvůr pojmenovaný asi podle veliké lípy Lípa, přibližně v místech, kde dnes stojí motorest. Dosvědčuje to i systém starých cest, které se tam stýkaly. Kolem dřevěného vladyckého dvora byla postavena malá obec do podkovy. Další byla vesnička Michovice, zaniklá po třicetileté válce (1618-1648). Osada Dlouhá Louka má jméno po dlouhé louce, jež zbyla po bývalém rybníku Dlouhém.
 

 První listina, dokládající existenci obce pochází z roku 1396. Tenkrát častolovický purkrabí potřeboval vypravit mladého Půtu do Uher z rozkazu krále Zikmunda. A protože neměl doma na tolik hotovosti, vypůjčil si na tuto výpravu a do zástavy za dluh dal platy lipských sedláků.
 

Za posledního Puty byl kraj husitským bojištěm. Hradečtí husité měli svůj tábor na Orebu u Třebechovic. S Půtou, který horoval pro krále Zikmunda se nesnášeli a byli ve stálém vzájemném boji. Že Půtovy vesnice to odnášely víme jistě. Tak 1435 byl zaznamenán vpád Orebitů k nám, při kterém bylo vypáleno Týniště, Albrechtice s okolím a tedy jistě i našekronika3 ves. Celý kraj byl záhy husitským, 1435 je také týnišťská fara obsazena husitským farářem. Že bývalo zle, vidíme také ze záznamu z dob Pernštýnských: že rok 1514 byl strašně mokrý rok, od června do srpna bez přestání pršelo s přívaly, kroupami a povodněmi. Obilí vzrostlo žaté i nežaté, chleba vůbec nebylo.
 

 Z doby Pernštejna se záznamy o poddaných nezachovaly (ač víme, že byly vedeny). Teprv z "lester důchodu" Hanuše Hauqvice se dovídáme, že roku 1573 měla Lípa 18 usedlých (tj. rodin), které byly povinovány robotou 102 dnů a museli platit roční úrok 19 kop a 1/2n groše a 1 denár (českých). Tehdy patřilo k týnišťskému panství 12 vesnic, největší byly Čestice s 21 usedlými a 146 dny roboty. V roce 1568 byl u nás mor, kdy mnoho lidí zemřelo. kronika2Z doby po Haqvicovi do konce třicetileté války záznamy zatím nemáme. Víme však, že také v roce 1585 od září začal mor s hlízami a puchýři, na které zemřelo mnoho lidí. V roce 1590 je zaznamenáno, že od sv. Trojice do Proměnění Krista Pána (tj. od června do srpna) nepadl žádný déšť, řeky a studně vyschly tím velkým vedrem, ryby polekaly, obilí všechno uschlo a luka vyhořela.

 V třicetileté válce u nás velké náboženské otřesy nebyly, obyvatelé vstoupili bez donucovacích metod jinde obvyklých do katolicismu, tak že za Oty z Oppersdorfu kališníci už u nás nebyli (1615). Kraj ovšem válkou velmi utrpěl. V roce 1634 celé okolí i obec Lípa utrpěli velmi od císařských Charvátů, kteří drancovali na co přišli, kradli a odháněli dobytek. Předtím, v roce 1631 totéž prováděli po celém našem okolí saské regimenty (spojenci Švédů), kdy v roce 1639 vpadli Švédové do zámku v Častolovicích a vyloupili jej. Od června 1639 do února 1640 měl celý Hradec i celý kraj obsazený švédský generál Banner a u nás spižoval (bydlel) kolem vánoc pluk hraběte Hodice. Tito vymáhali nemilosrdně výpalné, koně, dobytek i krmivo. Kdo se bránil, byl odstraněn. Obec Lípa měla tenkrát odevzdatkronika1 švédské kompanii: 30 korců ovsa, 2 krávy, 300 liber chleba, 25 liber másla, 4 fůry sena a stejně tolik slámy a po 20 slepicích a husách. V roce 1642 k tomu všemu přišel ještě dobytčí mor. Plundrování kostelů i hrobek v okolí trvalo se zaměnami až do roku 1646, kdy veliký mor dovršil dílo zkázy. Grunty byly vypáleny, osadníci pobití neb vymřelí morem. Všude bylo spousta opuštěných statků.
 

Toho využila vrchnost a z takových statků zřizuje poplužní dvory. Tak se stalo i v Michovicích - opuštěné statky byly převzaty, ostatní buď vyměněny nebo vykoupeny a místo zaniklé vsi Michovic (mezi Lípou a Týništěm) vyrostl panský dvůr a vyrostla také robota našich předků. Na velkém dvoře bylo mnoho práce. Od roku 1570 do roku 1648 (konec třicetileté války) stoupl počet gruntů v Lípě z 18 na 28. Po válce však bylo 11 gruntů pustých. Podle seznamu poddaných z roku 1651 měla Lípa 101 obyvatel.

V roce 1770 bylo nařízeno sčítání lidu a domů a jejich očíslování. V Čechách bylo napočteno tenkráte 2,5 milionu obyvatel a na Moravě necelý milion. Po roce 1770, v kterém pro mokro nastala katastrofální neúroda a hlad, a to tak, že i císařský dvůr musel uvažovat o snížení robotních povinností, které byly místy nesnesitelné. Drahota byla otřesná, o ní a o nedostatku svědčí hezký čtverec louky, který držitel Javůrkova statku (dnešní čp. 33 a 34) musel dát svému šťastnějšímu sousedu za bochník chleba, který potřeboval pro své děti. Dodnes se tomu místu říká "na bochníku" (louka u řeky). Když bylo po století válek, lidé si oddechli. Nebyli to jen lupiči a drsní žoldnéři, od nich se příliš nelišily metody legálního vojska vedeného důstojníky v pozlacených uniformách nebo hejtmany v čele očistných dragounských čet. V obou případech zůstaly sedlákům mnohdy jen oči pro pláč. Pro hospodářství bylo zle v letech 1805 - 1806. Byla neúroda a drahota, a roku 1809 byla zaznamenána ohromná bouře s vichřicí, která rozlamovala stromy a pobořila chalupy. Před bouří bylo takové dusno, že se téměř dýchat nedalo. V roce 1813, 21.II. byla průtrž mračen a ohromná povodeň. 1830 byla veliká polární záře, která celý kraj vyděsila - znamení na nebi nebo komety vyvolávaly v našich předcích strach před budoucností. 1810 chumelilo ještě v červnu. 1882 byl mokrý rok. O žních pršelo po tři týdny tak, každý den tak, že veškeré obilí vzrostlo ať osečené nebo na stojatě, tak že z mouky žitné nebylo lze chléb upéci.

Naše obvyklé velké vody: například v roce 1891 byla tak velká voda, že děti musely být puštěny ze školy, aby se ještě dostaly domů. Na dolním konci stála voda ve všech chalupách. Další velká povodeň byla zaznamenána v polovině července 1907 a dne 17.7. byl zatopen i horní konec a školka při škole. Následuje zase červencová povodeň v roce 1913, kdy byla u Lingerů na loket voda ve stodole.
 

Roku 1914, kdy začala první světová válka, do které narukovalo 126 lipských mužů. Ti se zůčastnili bojů na různých frontách - ať už ruské, rumunské, italské, ba i francouzské s německou armádou. Někteří se vrátili před koncem války jako superarbitrovaní (zproštění) jako nemocní a invalidé poznamenaní. Těžkou dobu a její nesnáze nedovede pochopit ten, kdo ji neprožil. Sotva o ní podá obrázek hrst zápisů z těchto těžkých dob. Snad zachytí pro čtenáře budoucího hospodářskou bídu, ale bude jen slabým obrázkem chvil, kdy otcové a synové stáli proti sobě a nedovedli nalézt spravedlivého postoje. Tehdy v roce 1915 bylo v Lípě ubytováno 28 osob z východní Haliče uprchlých před Rusy. Lipští s nimi vycházeli dobře, a oni zde byli rádi. Pro 18 polských dětí bylo zavedeno i polské vyučování, učil je p. učitel Sokolovský z Kolonie. Už od roku 1915 byl velký nedostatek, byly zavedeny chlebové lístky a příděly na osobu, následovaly válečné sbírky a půjčky, revize potravin, soupis koní a osetých ploch, s postupem doby se lid z měst obrací na vsi s žádostí o jídlo a pod rukou kupují za jakoukoliv cenu, je citelný nedostatek potravin, odvody jsou stále bezohlednější, rekvizice brambor, obilí i dobytka stále stoupá. Jak pokračuje válka, stoupá i nedostatek. Není chleba, cukr, mouka, kouří se všelijaké listí, neboť není ani na tabák. S radostí byl uvítán konec této strašné kapitoly našich dějin. Náš národ se dočkal samostatnosti a po válce vstoupil do dějin Evropy jako samostatná republika.

 

Z nedávné historie obce byly dochovány informace díky kronikáři panu Rudolfu Provazníkovi. O tom, jak se v Lípě žilo ve druhé polovině 20. století se můžete dočíst níže. Jedná se o vybrané pasáže z Pamětní knihy obce. Prozatím do roku 1971, další budou přibývat postupně. 

pametni obrazek

 

1957

1957Věci pro denní potřebu našich občanů obstarávají 2 prodejny a 2 hostince. Majitelem jednoho, byl do roku 1949 Josef Zeman, držitelem druhé živnosti hostinské do téhož roku byl Jar. Müller. Oba hostince mají taneční sály. Prodejna spotřebního zboží byla zřízena v roce 1957 v budově Místního národního výboru čp. 23, kam byla přemístěna od Jos. Zemana. Prodejna Masny je v domku čp. 11, jehož majitel Josef Řičar jej užíval do roku 1949 pro vlastní činnost řeznickou.

Finanční věci našich občanů, úspory, vykonává Státní spořitelna v Rychnově nad Kněžnou, jednatelství v Lípě. Úřaduje ve vlastní kanceláři domku čp. 128 vždy v neděli dopoledne. Jednatelem spořitelny jest Josef Hlava z čís. 12, pokladníkem František Brandejs čp. 102. Provádí hlavně výplaty peněz zemědělcům za dodané zemědělské produkty.

Elektrický proud je zaveden do všech čísel obce, veřejná telefonní hovorna je v prodejně hostince u Zemanů.

Rok 1957 zaznamenává v naší obci 54 majitelů motocyklů, dále 4 občané vlasní osobní automobil, 2 občané lidová vozítka (malé auto s pohonem motocyklového motoru). Téměř každý občan vlastní jízdní kolo.

 

1959

1959Letošního roku byl pro návštěvníky našeho kina pořízen nákladem 12.000 Kčs nový promítací přístroj. Účast na těchto představeních pomalu ustupuje před obrazem televizního přijímače. Na konci roku 1959 má každá rodina v Lípě radiopřijímač a každá dvanáctá rodina i televizi.

Všechny taneční zábavy se konají v sále u Zemanů, pouze asi jedna zábava v sále u Müllerů. Názvy dřívějších tanečních zábav Josefovských, Kateřinských, šátečkové, jiřinkové ustoupily novým názvům zábav - družstevním, dřevařským, truhlářským či nábytkářským, mírovým veselicím a podobně.

Dvakrát do roka, o pouti a posvícení, pravidelně naši obec navštěvují kočovné podniky s houpačkami, kolotočem či střelnicí a jsou naší mládeží s oblibou vyhledávány.

 

1961

1961Oddíl kopané oslavil v tomto roce 30 let své činnosti. Sehrál letos 22 zápasů. Muži se probojovali do Okresního přeboru. Na podzim bylo ustaveno družstvo dorostenců.

Z několika veřejných přednášek, které se letos u nás konaly byla nejpočetněji navštívena přednáška lipského rodáka Jaroslava Nemazala, který působil jako vyslanec našeho státu na Kavkaze. Zážitky z jeho pobytu v této zemi a život těchto národů publikoval se svou chotí na velkém shromáždění našich občanů.

Pravidelné večerní "klekání" bylo slyšet v Lípě ve středu 11. října naposled a za 4 dny, 15. října časně ráno tento "umíráček" oznámil smrt posledního lipského zvoníka Marie Kubcové. Tuto poslední službu své mamince prokázala její dcera, která se pak z Lípy odstěhovala. Protože se už potom nenašel nikdo, kdo by se ujal služby zvoníka, hlas lipského zvonku s tak bohatou tradicí umlkl nadobro. Od té doby se smrt našich občanů oznamuje vyhlášením v místním rozhlase.

 

1962

1962Jedním ze starých zvyků, který se v našem kraji od nepaměti slaví a udržuje je "pálení čarodějnic", které připadá na poslední den "aprílového" dubna. Letos se obzvlášť toto pálení vydařilo. Největší a nejvíce okázalé čarodějnice jsou na Dlouhé Louce. Až všechny rozžehnuté ohně na stráních v Nové Vsi, Světlé, Chotivi i u nás v Lípě na horním konci zhasnou, teprve teď na Dlouhé Louce vzplane velká hranice.

 

 

1963

1963V dopravě na silnici se dostáváme do stále horší situace. Také stav naší silnice od Čestic k Týništi, zvláště zimě je velmi špatný, což je také příčinou častých vážných dopravních nehod. Proto na této silnici bylo letos provedeno geometrické vyměření silnice a učiněny tak první přípravy na generální její opravu rozšíření vozovky na silnici I. třídy. Dopravních nehod, zejména nehod zaviněných alkoholem je stále vyšší počet. V nedělí 4. srpna bylo při kontrole řidičů v Týništi u 38 řidičů, z celkového počtu 43 řidičů, zjištěno požití alkoholických nápojů.

Televize se stala denní potřebou téměř každé rodiny. V Lípě ji má každá druhá domácnost. Diváků v našem kině ubývá, uvažovalo se o tom přestati hrát, zejména v zimě, když nebylo uhlí na vytopení sálu, k uzavření kina však nedošlo.

Velkou událostí bylo u nás zaznamenané zemětřesení. Bylo to 2. prosince v 7 hodin 49 minut, všechny seismické stanice na území naší republiky zaznamenaly otřesy půdy, které trvaly několik vteřin.

Letos byl sejmut ze zvoničky na bývalé obecní pazderně číslo 86 zvonek, který pak byl uložen na národním výboru. Sejmutím zvonu a odstraněním zvoničky ze střechy pazderny končí kapitola o lipském zvonku.

 

1964

1964Naše obec Lípa čítala letos 584 obyvatel.

Novému národnímu výboru se podařilo do konce roku dokončit práce na stavbě požární zbrojnice. Stavba trvala téměř tři léta a 112 lipských občanů zde bezplatně odpracovalo 3483 hodin. Pomoc okresu činila 60.000 Kč.

Finanční situace státního hospodářství která se stává rok od roku povážlivější, byla příčinou toho, že byla vydána řada různých opatření, které všechny směřovaly k celostátnímu šetření. Na tomto podkladě byl také již sestaven pro letošní rok rozpočet obce. Rozpočtová částka loňského roku 85.100 Kč byla snížena na 32.000 Kč.

Poměry v našem družstvu - jsu také rok od roku neutěšenější. Úplné bezvládí nastalo v drružstvu v době žní, kdy onemocněl předseda. V těchto těžkých dnech, kdy bylo potřeba využít každé pěkné počasí, byli družstevníci rozhořčeni nad špatnou organizací práce a ztrácejí zájem na tom zachránit ještě to, co se zachránit dá. Ozývají se hlasy po novém představenstvu družstva, úplně cizích osobách, které by neměly vliv na přátelství jednoho strýčka či tetičky k druhému.

Letošní špatné počasí způsobilo družstvu škodu odhadnutou na 100.000 Kč.

V Týništi vyrůstá nový ohromný závod "Závody tkalcovských stavů".

Letos na jaře byly zahájeny práce na přestavbě naší sillnice na silnici I. třídy. V úseku Týniště - Čestice se rozšíří na 8 metrů na pravé straně k Lípě. Na této straně bylo také proto vykáceno dlouhé stromořadí krásně zrostlých stromů švestek. Vzhled okolí silnice se vykácením stromů, mezi kterými byla i druhá Šimerdova vrba, velmi změnil.

 

1965

1965O tom, jak se měnil život a tvář vesnice za uplynulých dvacet let napovídá tato skutečnost: Místní rozhlas si občané zavedli v roce 1949. V roce 1958 jsme uviděli na budově národního výboru anténu prvního televizoru v Lípě. Dnes, za sedm let jich přibylo 84. Téměř v každé domácnosti je elektrická pračka a snad v každé druhé rodině elektrická lednička.

Státní silnice byla letos rozšířena a upravena na silnici I. třídy. Autobusové spojení s okolím obstarávají čtyři spoje. Bylo u nás postaveno 12 rodinných domků mimo velkého počtu jiných úprav domů.

Již tři lipští rodáci získali akademický titul - lékař a další dva strojní a stavební inženýři. V současné době studují na vysokých školách 3 posluchači z Lípy, z toho jedna žena.

Družstvo mělo letos 90 členů, z toho 71 stálých. V rostlinné výrobě pracuje 36 stálých družstevníků, z těchto je 9 mužů a 27 žen. V živočišné výrobě pracuje 27 členů a sice 8 mužů a 19 žen. Stavební skupinu tvoří 2 muži. Správu a řízení družstva obstarává 5 mužů a jedna žena. Stáří členů: do 25 let tři členové, 26-45 let 24 členů, 46-60 let 27 členů, nad 60 let 17 členů.

Dnem 31. března končila činnost úřadovny jednatelství státní spořitelny v Lípě a celá její tato agenda byla předána státní spořitelně v Týništi. Posledním pokladníkem lipské záložny byl Josef Hlava z čísla 12, syn zakladatele Kampeličky v Lípě. Místnost úřadovny byla ještě letos upravena pro obecní knihovnu.

Velmi dobře si vedli požárníci, kteří pátého června se vyznamenali při likvidaci požáru v závodě Prefa v rašovickém písníku, kde včasným zásahem zabránili dalšímu rozšíření ohně a zachránili tak velké hodnoty. Za příkladné plnění úkolu v požární ochraně jim letos bylo uděleno čestné uznání krajským národním výborem.

 

1966

1966Lepšímu vzhledu obce velmi přispěla úprava budovy místního národního výboru. Úzká okna byla vyměněna za nová, oprýskanou omítku špinavých zdí zakryla nová fasáda. V čele budovy byl umístěn státní znak. Byl opraven plot. Na tyto práce obdržela obec příspěvek 3000 korun.

Na sklonku roku se šířilo zkracování pracovní doby na 44 hodin týdně a zavádění volných sobot. Pro tyto soboty, všeobecně nazývané "volné", byly stanoveny soboty v sudém týdnu.

Naši občané mají rok od roku menší a menší zájem o společenskou zábavu - tanec. Dva plesy - požárnický a rodičovského sdružení navštívilo pokaždé jen 60 - 80 osob. Také posvícenské zábavy v sobotu, neděli a pondělí navštívilo více cizích lidí než místních. Asi dvě zábavy, které pořádala mládež byly početně navštíveny mládeží širokého okolí. Jejich nové tance vždycky pobaví starší generaci. Velký ohlas spokojenosti zanechal u nás společenksý večírek na počest úspěšného zakončení roku. Pořadateli této zábavy pro naše občany bylo zemědělské družtvo a místní myslivecké sdružení.

Veřejná bezpečnost kontroluje vlasaté mládence a u kterých zjev neodpovídá fotografii v úředních osobních průkazech vyzývá vlasatce aby se buď dal ostříhat, nebo požádal o vystavení nového průkazu, který bude opatřen fotografií vystihující skutečnou podobu. Celé desítky centimetrů světlých i tmavých vlasů padalo z chlapeckých hlav, pod nůžkami holiče.

Velmi dobře si letos vedlo místní kino. Výběr poutavých filmů zaručuje vždy slušnou návštěvu a také dobrý zisk. O vánočních svátcích shlédli občané festival širokoúhlých filmů.

Z místních organizací si dobře vedli zahrádkáři. Ve své pokusné školce vypěstovali 370 ovocných stromků, kterými obohatili naše zahrady. Vrcholným dílem byla výstava ovoce, na které se představili s výsledky své několikaleté činnosti. 33 lipských zahrádkářů na ní vystavovalo 85 druhů různého ovoce. Všechny vystavené exponáty stály za shlédnutí a o výstavě se s pochvalou mluvilo po celém širokém okolí.

 

1967

1967Před vánočními svátky začalo pršet a o Vánocích byla taková povodeň, jakou v Lípě nepamatujeme od roku 1928.

Ve škole se denně podává dětem šálek mléka nebo kakaa a rohlík. Vyučování náboženství navštěvují dva chlapci a jedno děvče. Děkan z týnišťského kostela dochází do Lípy pěšky.

Vzpomínám si ještě na jednu letošní staročeskou slavnost u nás v Lípě. Bylo to tradiční pálení čarodějnic, vždy poslední dubnový den. Ještě nebylo ani půl dubna, když děti začaly svážet z lesa na stávek za dráhu dříví, aby jako jiná léta okázale slavily tento staročeský obyčej. Vysoká hranice ze suchého roští, lepenky i různých odložených věcí čekala na sváteční zažehnutí večer na slavení čarodějnic. Nedočkala se ale. Tři dny před posledním dubnem přijeli do Lípy akrobaté - provazolezci, kteří ještě toho dne, na návsi před konzumem měli večer své první vystoupení. Představení, které skončilo již za úplné tmy, bylo početně navštíveno. Právě, když se lidé rozcházeli, vyšlehl na stávku u dráhy plamen a rázem byla celá hranice velkým ohněm. Ohromná zář viditelná po velkém okolí přivábila tři požární sbory sousedních obcí.


1968

1968... a tak přišel 21. srpen, den který poznamenal nás i naši příští generaci. Začal u nás v Lípě stejně jako každý jiný. Ženské před čtvrtou hodinou, ještě za tmy do kravína. Těm, kteří před pátou odjíždí autobusem do Týniště do práce a chtěli si s rozhlasem zpříjemnit čas, bylo divné, že rádio mlčí. Teprve krátce po páté hodině každý s údivem bez dechu poslouchá zprávu, které nikdo nechce uvěřiti: "Krátce před půlnocí vojska pěti států Varšavské smlouvy - Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polské, Maďarské a Buharské republiky překročily hranice a obsazují celé území Čech!" Nikdo tomu nechtěl uvěřit, až stálé opakování této zprávy státního rozhlasu jim pravdu potvrdilo. V té chvíli bylo všechno na nohou. Soused budil souseda, na návsi stály hloučky lidí a všude se živě debatovalo o této události. Mnozí ani do práce nešli a ti co šli poslali z továren domů, protože zájem o práci nebyl žádný. Nikdo nic nedělal a každý jen s nejistotou a obavou čekal co se dál bude dít...

... ilegálním rozhlasem byla 23. srpna vyhlášena protestní stávka ve 12 hodin, kdy celou hodinu, až do 13 hodin za houkání sirén, zvonění zvonů se zastavil život po celé republice. Vyprázdnily se ulice, zastavila se všechna doprava, vlaky zůstaly na trati stát a v továrnách celou tu hodinu dělníci v klidu stáli u svých strojů. Stejně tomu bylo tak v pondělí 26 srpna od 9. hodin do 9hodin 15minut. Toto všechno bylo velkým překvapením a působilo nesmírně silným dojmem na vojska cizích armád, jež nemohla pochopit co se to děje.

V Lípě jsme viděli prvního příslušníka cizí armády až 23. srpna. Byl to polský tank. Projel po návsi od Müllerových na dolní konec obce a odtud se vrátil zpět po obecní cestě na silnici, přes Dlouhou Louku k Týništi. Cestou rozhazovali letáky, ze kterých se občané dozvídají, že vláda České republiky požádala Sovětský svaz a ostatní spojenecké státy, aby neodkladně poskytly bratrskému československému lidu pomoc ozbrojenými silami.

 

1969

1969Stále více a více využívají naši občané výhod autobusové dopravy, která obstarává spojení mezi Lípou a městy celého širokého okolí. Využívají hlavně k cestě do zaměstnání a také děti do Týniště do školy. Pro jejich pohodlí postavila obec na rozcestí u bývalé Kovárny nákladem 6.700 korun pěknou čekárnu. Zastavuje zde denně šest autobusů jedoucích směrem na Týniště a pět autobusů směrem na Čestice.

Kino u nás promítá každý pátek večer a někdy také v neděli. U starších občanů jsou v oblibě hry staré, lidové a hlavně veselé, mládež se zase ráda dívá na filmy dobrodružné. Někdy v hojném počtu přichází na ně také mládež ze sousedních Čestic. Vybrané vstupné málokdy stačí krýt výlohy provozu kina a proto vzniký schodek uhradil národní výbor ze své pokladny.

Pro milovníky divadla nacvičila mládež veselou hru Josefa Kajetána Tyla "Pantofel a kord". Svým vystoupením dvakrát pobavila obecenstvo v zaplněném sále u Vídeňských a potřetí s úspěchem předvedla tuto divadelní hru v Chlenech.

Žádost obce o povolení zříditi železniční zastávku, byla správou dráhy v Praze zamítnuta. Také ze stavby sešlo. Vodovod, o kterém se toho již tolik namluvilo - nebude, na stavbu nejsou peníze a potřebný materiál i zařízení.

 

1970

1970V letošním roce začalo družstvo se stavbou nového kravína, který nákladem 2 milionů korun má být vybudován během 3 let.

Zahrádkáři: u nás v kráse ovocných zahrad již mnoho let udržuje prvenství vedle silnice Ladislav Zeman z čísla 133. Svými odbornými znalostmi v pěstování ovocných stromů je znám v širokém okolí a výpěstky z jeho zahrady budí na výstavách ovoce velký obdiv.

Letos bylo oslaveno významné výročí 80 let od založení hasičského spolku v Lípě. Okázalá slavnost se konala pod záštitou rady místního národního výboru o pouti 15. a 16. srpna na hřišti sportovního klubu. Připravil ji široký štáb pracovníků požární ochrany okresu, místního i sousedních požádních sborů z Týniště, Albrechtic, Petrovic za vydatné pomoci našich občanů. Na slavnosti se sešlo mnoho lidí z celého okolí. Uviděli tady jak se pořáry hasily před 100 lety a celý vývoj požádní techniky od ruční stříkačky až po nynější dokonalý zásah požárním automobilem. Každého překvapilo vystoupení lipské mládeže do 14ti let, kteří předevdli požární zásah s motorovou stříkačkou, kterou uměli dokonale ovládat.

 

1971

1971S prvními dny Nového roku přišly velké mrazy až -25°C a napadlo asi 10 cm sněhu. Nedostatečný přísun uhlí do elektráren a plynáren zapříčinil vypínání elektrického proudu a plynu. V továrnách jsou pracovní směny upravovány podle stanoveného odběru. Téměř celou polovinu ledna trvala tato situace, ve které se u nás často svítilo svíčkama a místo sledování televize se muselo do postele.

V červenci byly pořízeny plány na stavbu místního vodovodu se zdrojem vody z lesní studánky na Dlouhé Louce. Všichni občané s velkým zájmem sledují všechny přípravné práce díla, pro každého tak užitečného. Jeho náklad je odhadnut na jeden a půl milionu korun. S dokončením stavby se počítá v roce 1975 v tom případě, že nebudou potíže s obstaráním potřebného materiálu.

Výhod obecní prádelny využívá 21 domácností. Za jednu hodinu praní zaplatí 3 Kč. Měsíční příjem z prádelny činí 330 Kč.

Po celý rok byl citelný nedostatek hovězího masa a někdy nebylo i vepřové. Stávalo se často, že na krámě, mimo dny, které maso pravidelně sem dovážejí, neměli ani kousek čerstvého masa. Pojízdná prodejna, která do Lípy s masem přijíždí pravidelně v úterý a v sobotu, několikrát v úterý ani nepřijela protože nebylo maso. Přijíždí po sedmé hodině, ale naši občané, aby si maso zajistili, čekají na ni již před pátou hodinou, před svátky, poutí nebo posvícením ještě mnohem dříve. Každý si pak své pořadí hájí a nikoho dříve nepustí, protože kolem deváté je maso vyprodáno.

Letos byla zahájena stavba kabiny na sportovním hřišti, kterou Sokol nákladem 120.000 Kč má vybudovati během dvou let.

 

1972

1972Se stavbou vodovodu se začalo v sobotu 30. Září. Úkolu vedoucího stavby se ujal Karel Koucký. Začalo se na Dlouhé Louce u silnice proti Poslušným. Hloubení výkopu pro roury prováděl bagrem náš občan Václav Bartoš. Všechny práce na Dlouhé Louce stěžovalo nesmírné množství vody, která výkop zaplavovala.

Necelé čtyři měsíce před ukončením školního roku rozhodla rada národního výboru, že ve školní budově zavede ústřední topení. Z počátku se zdálo, že uskutečnění tohoto záměru je nomožné. Nebyly peníze a sehnati 25.000 Kč nebylo snadné. Díky našim obecním finančníkům se peníze opatřily, ale nebyl vypracován projekt a bylo nutné sehnat pracovníky na montáž zařízení, které je nedostatkovým zbožím. Společným úsilím a za pomoci občanů se podařilo školní budovu vybaviti ústředním topením ještě před zahájením nového školního roku.

Po celé obci byla obnovena síť a vedení obecního rozhlasu a zakoupena nová rozhlasová kabina.

Lipské Jednotné zemědělské družstvo má 79 členů, z těchto je 11 členů do 30 let, 5 do 40 let, 18 do 50 let, 14 do 60 let a 31 nad 60 let. Z těchto důchodců ještě 13 členů ve špičkových pracích družstvu vypomáhá. V letošním roce byla dokončena stavba kravína pro 104 kusů hovězího dobytka, vybaveného nejnovějším mechanizačním zařízením a dále to byla stavba čerpací stanice na pohonné hmoty v hodnotě 100.000 Kč.

Stalo se také, že tři dny nebylo v Lípě pivo. Stížnost nespokojených občanů projednávala rada národního výboru, která vyslovila důtku vedoucímu pohostinství, že pivo neobjednal.